Postavy a život z knih


Postavy a život z knih


Tak mi napadlo, taky jste někdy toužily být nějakou nadpřirozenou postavou? Já pořád!!! 

Čarodějky – Jsou různé, dobré zlé s různými neomezenými schopnostmi… Pamatuju si, že jsem jako malá milovala seriál Čarodějky- tři sestry… Chtěla jsem vždy být tou, co umí zastavit čas. Bylo by to okouzlující něco nemilého stopnout. Teď by se mi to i hodilo, nejednou bych zastavila rozbitou skleničku, a že jich poslední dobou bylo, mno co aspoň střepy nosí štěstí. A jestli být dobrou nebo zlou, to by asi záleželo, rozhodně bych nebyla 100% dobrá …

Sukuby – To je příběh úplně ideální. Moc si ukázat na kohokoliv a mít ho… Nebo proměna z malé umouněné baculky prsatou sexy kočkou… To bych potřebovala jak sůl!!!

Upír – To je jedno z mých nej snů. Mít sílu, moct ovládat, být si svým pánem. Ale nemylte se tohle jsem chtěla i se všemi negativy ještě před nástupem Twilight. Prostě mi to fascinuje. Teď v noci spíme. Jako upír bych sice byla ochuzena o slunce, ale zase bych mohla ve dne zalezlá v noře v klidu číst, než nastane noční čas… Prostě mi tohle uchvátilo.

Transformace – moct se změnit v libovolné zvíře, taky super. Vědět jak se chovají, cítí jiná zvířata. Inspirovalo mě Tru blood. Nádherně se schovat, hlídat dění kolem sebe nepozorovaně. Moct si vyběhnout do přírody a být nespoutaná. Proč ne…

Další kapitolou sama pro sebe je život po katastrofě. Knihy jako Svědectví, Přechod, Vteřinu poté, Bílý kůň, Konec trávy, Tma od Neffa. Jak bych mohla žít, kdyby mi umřeli všichni blízcí? Chtěla bych vůbec být ta jedna z milionů, co zůstane v mrtvém světě? Na jednu stranu by mi asi zabil žal, ale na druhou stranu … Mít svobodu samotu… Neomezené množství času na cokoliv. Pak možná někdy zajít a hledat život jiných přeživších. Nejednou mi takové sny motaly hlavu. Nebo vteřina poté a Tma. Jak bych dokázala i se svýma blízkýma bojovat? Co všechno bych udělala pro přežití?

21. 12. 2012 hlásily konec světa. Ne že bych byla nějak úplně mimo a hlásala to do světa, Ale měla jsem priority. Napuštěnou vanu a hrnce s vodou. To by bylo pro start nejdůležitější a pak děj se vůle boží. Nic se nestalo, ale asi bych se rvala do poslední minuty a bojovala za svou rodinu stůj co stůj. Úvahy o nějakém booom a konec byly bezpředmětné tak prostě konec a nic to by nebylo tak hrozný. Ale stop elektriky? Co všechno je na ní dneska závislé?… Není ani tak děsné být takhle odříznutý, ale představa lidí, šílenců co se utrhnou ze řetězu… Toho zla a boje o cokoliv… To by mi asi děsilo nejvíc. Tyhle dvě knihy mi otevřely oči, a vím, že pravěk by byl slabý odvar nového života, protože moderní lidé nemají ponětí jak se o sebe postarat.

Knihy jako Chaos, 15minus a HG… Je to brilantně napsané, ale tohle ač s hrdiny prožívám, tak rozhodně zažít netoužím. Je tam nádherně napsané, jak jsou lidi zlý. Mělo by se víc vážit toho, co máme. Být k sobě milejší. Dneska je si každý odcizen. Závist budí zlo. Ať už jde o cokoliv. O to že máš dítě a mě to nejde, že máš barák a já jsem na ubytovně, o to že ty si vyhrála sportku a já ne…. Vše je o tom chtít víc. Přitom ten kdo nemá nic, dává nejvíc.
Proč mám takové představy? Jsem snad i já sama nespokojena ať mám cokoliv? Ne jsem jen snílek, který by chtěl změnit svět, Moct vymazat polovinu lidstva polovinu zbytečné techniky a rozvoji mutantních nemocí co pomalu, ale jistě reálně ničí náš svět…..  Chtěla bych, aby moje děti místo u PC vyrůstaly v přírodě…Ale to jsme se narodily ve špatné době… Vraťte mě o 100, 200 let zpátky a budu mít jiné přání. Budu chtít jiné změny. Jsem totiž jen člověk…  Vždy si vysním, že něco může být lepší, než je….