úterý 3. června 2014

Prvních 100

Prvních 100 od K.Morgan

Anotace - Od ničivé nukleární války žije lidstvo ve vesmírných lodích vysoko nad radioaktivním povrchem Země. Nyní je však sto mladých delikventů, které společnost považuje za postradatelné, vysláno na nebezpečnou výpravu s cílem znovu kolonizovat planetu. Může to být jejich druhá šance na život… nebo sebevražedná mise.
Stovka odsouzenců, pronásledovaných nástrahami divoké přírody a tajemstvími své minulosti, musí bojovat, aby přežila. Nikdy se z nich neměli stát hrdinové, ale nakonec mohou být poslední nadějí pro CELÉ lidstvo.



Děj je celkem zajímavý, je z několika pohledu Bellamy, Wells, Clarke a Glass.

Lidi na arše začínají mít problémy s Archou, vesmírnou lodí, která je obydlena lidmi, kteří unikli ze země.  Kancléř rozhodne, povolí, aby se 100 vězňů, kteří by stejně v nejspíš umřeli přesunuli na zemi a díky náramku se budou snímat funkce, jak na ně působí zemská atmosféra, jestli je zde ještě radiace.

Po příletu na zemi jsou všichni okouzleni, vidí krásu, o které do teď jen snily a i to o čem snily zdaleka nebylo to, co zažívají a vidí.

Avšak spolu s krásou se zde musí potýkat se stravou, zabezpečení a strachem z neznáma. První důležitý krok je prohledat trosky po „přistání“ jestli a kolik zásob a léků jim Archa dala k dispozici.

Postupem knihy se v současnosti zjevují „vzpomínky“ na minulost, ve které je mnoho věcí vysvětleno. A ač máte pocit, že tohle je náhoda nebo že se to dalo čekat, zjistíte, že to není až tak úplná pravda. Příběh je celkem dobře promyšlený a první věc navazuje na druhou a ta na další. To se mi moc líbilo.

Archa je svazována krutě dle daného zákona, populace v omezených prostorech musí být přísně hlídána. Je to tvrdé, ale nezbytné. Ale i zde máte „třídy“ vyšší třída má víc na úkor chudých „bezvýznamných“ dělníku. Vyšší jsou v části lodi Fénix a chudší ve Waldenu.



Celkově bych knihu hodnotila kladně. Povídání z Archy ve mně skoro probudilo klaustrofobii a touhu rebelie. Oproti tomu Země, musí to být strašidelně krásné jít na „svobodu“.  Knížka se četla pomalu sama. Koukáte večer 8 hodina klid a najednou otočíte stránku a ona 1 ráno J Ač tu není nijak moc akce vše se tak nějak vyvíjí a je hodně soustředěno na úryvky z minulosti na arše (vysvětlování spojitostí) tak mi rozhodně nenudila. Osudy různých hrdinů z různých vrstev jsou lákadlem na rozluštění. Takže rozhodně doporučuji.

PS: Zběžně jsem koukla na seriál a za mě jsou to dva odlišné příběhy. Jako by tvůrci seriálu jen převzali pár jmen a základní příběh, ale úplně odběhli. Jako bych koukala na něco co jen vzdáleně připomíná knihu co jsem četla. Osudy lidí jsou prakticky úplně změněny, někteří tam ani nejsou, jiná zase chybí v knize... Srovnání není z mého pohledu možné, jsou to prostě dvě větve jednoho stromu.... Avšak fotky použiji na "recenzi" knihy :D






Žádné komentáře:

Okomentovat