pondělí 19. května 2014

Zamyšlení (auuuu)

Dnešní doba

Tak jsem se trochu zastavila a popřemýšlela (bolest jsem z této činnosti léčila hůř než kocovinu: D).

Moje dění s 5 dětma se točí od vstávání, přípravy snídaně, svačiny vyhození děcek do školy školky. Pak jdu udělat přípravu na oběd a vaření, v mezičase se uklízí někdy víc jindy méně, ale vždy něco. Potom oběd pomalu oblíknout děti a jít pro syna do školky, spojíme to s procházkou a pak cca ve 4 doma a jde se připravovat večeře, úkoly s nejstarší. Vykoupat a cca na 8 naháním na kutě. Často se do rozvrhu musí vmáčknout lékař, představení, do nedávna fotbal 2-3 týdně, teď aktuálně já s nejstarší Muay tai.

Po celém dnu jsem ráda za trochu klidu a času na knihu, i když jsem si teď prošla blokem a po rozečtení asi 5 knih jsem každou odložila, takže jsem nepokoušela a nechala plynout na to, až zase nadejde čas. Takže jsem si večer pouštěla seriály nebo hrála Dotu 2 abych si pročistila hlavu…

Ale den mých nejstarších 9 a 7,5 let. Holka dojde ze školy cca 12 a sedá k Pc. Přes veškeré protesty se od toho nechce utrhnout, a když se autoritou domohu poslušnosti, neobejde se to bez vzteku a vylomenin. Syn mi kolikrát ještě než opustím bránu školky, vezme roha a je už někde venku s kamarády.

Chlap přijde domů z práce, zapne si něco na PC, pak dá vařit vodu na kafe a teprve poté se svlékne – často.  Já v tom šuchruchu brouzdám na netu a už jsem se přistihla, že večer strávím zběsilým klikáním, hledáním a čuměním na NIC!!!!

Ještě 5 let zpátky (25 let) jsem neměla Pc a nijak extra jsem po něm netoužila. Pak jsem si pořídila notebook kvůli studiu. Stačil pomalý net, pomalé připojení, ale na základy stačil. Po roce jsem poznala svého nynějšího partnera a otce svých dětí. On jako magor do Pc a všemožných her mi ukázal kouzlo, jak zabít xxx hodin čuměním do této příšery.

Nedávno jsem měla na návštěvě bratra a trávili jsme cca 10 dní hrou Borderlands 2. Velice jsme se bavily, já si odpočinula a odreagovala se. Ale oni by chtěli pořád!!! Jak je možný, že dnešní 3 leté dítě už umí základní příkazy kliky a dostane se tam, kam chce a spustí si, co ho zajímá? Jak dokáže člověk trávit tolik času sezením. Kde jsou ty naše časy, kdy jsme od svítání do setmění lítali venku a řádily jak zběsilý?

Neřekla bych, že své děti vedu až tak špatně, ale jak jim mám zakázat něco co je dneska už normální a já sama umím sedět a koukat na nic….

S nostalgií vzpomínám na dobu bez herních Pc, kdy jsem do noci četla, a nic mi nerušilo. Dneska lidi komunikují přes Fb, steam, a jiné. Jakmile jednou bliknete ať tam nebo onam tak už máte plno zpráv – „jak je?“  „Co novýho?“ „Jdeš hrát?“ „Pojď pařit, jsme na mum.“ A jiné a jiné… takový ten „klid“ kdy Vám došla sem tam sms a nebo někdo zavolal, jsou už jaksi pryč. Telefon mám jen na komunikaci s nejužší rodinou a s úřady a jedinou kamarádkou, se kterou na tel uklízíme, jelikož jsme od sebe daleko a vidíme se jednou max 2x do roka. Ale jiní? Nikdo nezavolá, jen píše zprávy, už ani nevím jaký má 80% lidí hlas… Jen profilovku a červené upozornění, že píše ten a ta…..


Napadlo mi už i vypnout zkušebně internet, ale mám strach, že by to skončilo středověkým ukamenováním…. Děti by se navzájem pozabíjeli a Chlap obvolal všechny čísla jak to, že nejde připojení….


Tahle technika, komunikace a vše je pro nás zničující. Aspoň na mě to tak dělá dojem. Při čtení knih kdy ještě pc bylo v žánru sci-fi. Mobil bylo megapádlo se základní funkcí volat psát… Dneska má už moje 9 dítě 3. dotykový mobil s milionem funkcí, a když se s předešlým něco stane tak se nic neděje, bude jiný a lepší protože maminka nás chce mít pod „dohledem“.

Když si vezmu, že já ještě v 15-18 letech při blbý náladě četla, nebo prostě jen vypla a šla jsem si vzít pastelky a omalovánky na pročištění hlavy. Dneska mi omalovánky děti hodí na hlavu a už sedí u Počítače a ukazují mi nějaké v online režimu, co jsou „prostě cool mami!!!!!!!!!!!!!“

Držet je od tohoto dál je v dnešním světě blbost, zase z nich nemůžu vychovat technický analfabety, vždyť i ta nejobyčejnější prodavačka musí ovládat systém pokladen. Vrátný a bezpečáci mají v pc programy na události, a o kancelářských, lékařských a jakýchkoliv jiných profesích ani nemluvě…

Ubíjí mi to, všechno mi to evokuje zoufalství, pohled na prázdný hřiště a děti v každé druhé domácnosti nalepené na monitoru nebo tv… (+ mé rodiny, že nemáme Televizi, pouze v počítači a to jen výjimečně).

Další vlna zoufalého vzteku mi bere, když mi dcera stropý 2 hodinový hysterický záchvat, protože po ní chci, aby četla… Jaká jsem to hrozná matka, jak její život stojí za houby, protože MUSÍ ČÍST!!!!!!!!!!!!!!  To už začínám přemýšlet, proč opravdu nenastal „konec světa“ alá Vteřinu poté, Tma a jiné konce s totálním výpadkem elektřiny…

Jasně beru obhajobu léků, techniky, co zachraňuje životy, (mezi náma i pračku: D) ale to ostatní….

Smutně vzpomínám a děkuji za to dětství, co jsem měla já a snad se to technické šílenství odrazí jen na té nejstarší,(a že s ní budu bojovat jak pes aby u toho nechtěla být) a zbylé ratolesti budou mít i bez technické zájmy.

Já sama si velice uvědomuji výhody i nevýhody dnešní doby, využívám je bez skrupulí, ale rozhodně se mi to kam směřujeme, nelíbí…. Nejraději bych zalezla někam do lesa do chaloupky s hromadou knih a nevěděla o ničem co se děje kolem, jen se houpala na verandě v křesle se sklenicí energeťáku a po očku sledovala děti skotačící na dvoře….


Takže jdu si snít svůj sem a užívat si krásného dne, kterých snad bude už jen víc a víc po venku….












Žádné komentáře:

Okomentovat