pátek 29. listopadu 2013

Dvanáctka

 J.Cronin

Anotace – V mezinárodním bestselleru Přechod vytvořil Justin Cronin nezapomenutelný obraz apokalyptického světa, v němž celý americký kontinent zachvátí tajemná „upírská“ infekce. Ve Dvanáctce se příběh vrací do roku Nula. Nakažení lidé se mění ve vraždící nesmrtelná monstra a chaos a zmar postupně ovládá jedno město za druhým. Uprostřed vylidněného světa přežívají zbytky těch, jimž se dosud nákaza vyhnula. Těhotná lékařka Lila, válečný veterán Kittridge a dospívající April se setkávají uprostřed zkázy, aby zjistili, že nejsou úplně sami…Ve sto let vzdálené budoucnosti zatím Amy a její přátelé bojují o přežití posledních potomků lidstva. Jejich nepřítel se však změnil: prvních dvanáct infikovaných totiž usiluje o mnohem víc než jen o povraždění posledních živých bytostí na Zemi.

Děj – Pokračování výborné knihy Přechod. Kniha je celkem spletitá. Jsou zde pasáže z dřívější doby a i z pokračování prvního dílu. Plno věcí se zde vysvětluje. Vede k pochopení a pozměnění některých názorů na lidi, které vás mohli provázet. Děj je hodně živý a malinkatou chvilku trvá, než se v něm vyznáte, avšak nijak těžké to není. Pokud Vás kniha baví, zorientujete se rychle. Je tu hodně citů a vzpomínek.

Postavy – Z postav, kterých je tu opravdu velké množství na mě nejvíce působil příběh Lily, zmíněné v anotaci. Je to prazvláštní jak se člověk studovaný inteligentní potýká s hrůzami a jak se mozek přizpůsobí situaci, aby ochránil citlivou duši.  Zároveň jak dokáže páchat taková „zvěrstva“ aniž by si to uvědomoval??? Je to prostě pro mě nejzajímavější osůbka.
Ostatní postavy jsou hodně propracované, jejich vztahy, příbuznost… Malinko se soustřeďte a nestane se, že byste se zamotali ….. A určitě se nechte vlákat do zajímavých setkání s osudem.


Hodnocení – Cronin sepsal Dvanáctku stylem, který Vás nutí otáčet stránku za stránkou a odhalovat další a další osudy a příběhy lidí. Je to velice poutavé, a ač ke konci jsem měla pocit, že by to mohlo být uzavřeno i tímto dílem tak úplné finále mi ten dojem vyvrátil. Závěrečná bitva stále není dobojována a už teď se velice těším, jak bude vypadat…. Takže i tento díl mi velice nadchnul a pro milovníky postapokalyptických knih rozhodně volba co nesmí chybět ….. Doporučuji!!!



Švábi

Od J. Nesba

Anotace - V jednom bangkockém nevěstinci je nalezen norský velvyslanec v Thajsku. V zádech má nůž a v aktovce pedofilní pornosnímky. V Oslu vypuká na ministerstvu zahraničí panika, neboť velvyslanec měl úzké vazby na norského premiéra. Je bezpodmínečně nutné zabránit politickému skandálu. Opilý Harry Hole se zásobou vitamínu B nasedá do letadla, aby sehrál roli užitečného idiota. Jeho úkolem je případ vyřešit, ale přitom se do celé záležitosti co nejméně míchat. Harry se však do takové role vmanipulovat nenechá, a tak se hned po příletu do Bangkoku pouští spolu se svou thajskou kolegyní do vyšetřování. Brzy se ukazuje, že nejde jen o jednu náhodnou vraždu - za zdmi se cosi hemží a šramotí. Cosi, co nesnese denní světlo.

Děj – Navazujeme svým způsobem na Netopýra. V příběhu se pohybují vzpomínky, které ho trápí… Po příjezdu do Bankoku začíná jeho boj proti pravidlům, být jen pozorovatel a další velký boj jeho samého se svou závislostí… Opět je tu dost soukromých příběhů a pouček“ o Zemi ve které teď Harry přebývá.  V průběhu se Harrymu dostane do rukou informace, že by snad měl být na tento případ vyžádán právě kvůli své slabosti. Jako by byl poslán jako zástěrka snahy avšak s pomíjivou a nešťastnou myšlenkou, že je „neschopný“. Avšak toto jako by našeho Harryho popudilo k ještě větší snaze přijít této spletité kaskádě na kloub…


Hodnocení – Celkově se kniha čte prakticky sama. Je poutavě a zvláštně napsaná (přeložená). Občas jsem se ztrácela v Holeových myšlenkových pochodech, ale vysvětlení jak k tomu či onomu závěru došel je perfektní. Je mi sympatické, že v Nesbových knihách umírá i člověk, který by v zidealizované knize nikdy umřít nemohl. Líbí se mi, že je zde plno osobních věcí, vyprávění, které třeba ani nijak nesouvisí s vyšetřováním, ale dávají celé knize takovou zvláštní krásu. Není to celé jen o případu, ale o všech možných lidech.. Takové víc skutečné. Všimla jsem si tohoto jako častý jev severských detektivek… 





Netopýr

Od J.Nesba

Anotace – První román ze série případů Harryho Holea, ve kterém nekonvenční kriminalista odjíždí do Sydney sekundovat místní policii při vyšetřování. Kniha získala řadu ocenění a odstartovala dráhu Joa Nesboho k dnešní pozici hvězdy světové krimi.
V Austrálii je nalezena mrtvá norská dívka. Vše poukazuje na to, že byla znásilněna a zavražděna. Oddělení vražd osloského policejního ředitelství vysílá do Sydney kriminalistu Harryho Holea, jehož úkolem je sekundovat místní policii při vyšetřování. Zároveň si zde má Harry odpočinout od problémů s alkoholem i psychických potíží. Při autonehodě totiž jeho vinou zemřel mladý kolega. Pasivně přihlížet a jen radit však Harry neumí, a tak se ve vyšetřování začíná navzdory nelibosti australských kolegů silně angažovat, zvláště poté, co vyjde najevo, že nejde o jedinou vraždu a že má policie patrně co do činění se sériovým vrahem. Harry se postupně dostává do prostředí pasáků, drogových dealerů, prostitutek, transvestitů, cirkusáků i boxerů a seznamuje se se světem a s legendami původních Austrálců a jejich prostřednictvím také s netopýrem - symbolem smrti...



Děj – Kniha je z počátku takový popisový, vyprávěcí a vzpomínkový večírek.
Harry se dá se po stopách s Andrewem, místním poldou, který ho provází po místech a svědcích. Seznamuje ho s případem a tím co už ví nebo kde se něco možná ještě dozví… Během vyšetřování získá milostný poměr s jednou vyslýchanou ženou Brigitou. Poté však začíná sešup, dochází mu plno věcí, které měli být nejspíše skryty, děj nabírá na obrátkách a dějí se nemilé věci… Pomalý začátek je poté plně vynahrazen. Ač mám nějakou kriminálku za sebou tak myšlenkové pochody a zvraty, zkraty jsou luxusní. Autor Vás vodí z bodu A do bodu B a vy jen čekáte, proč a koho teda podezřívá, aby nakonec zasadil ránu, kterou jste nečekali…..


Hodnocení – Jediné co se mi nelíbilo je, že v knize jsou vložené anglické fráze. Ne že bych měla problém s překladem, ale je to takové nevyhovující… Vadilo mi to v tom… Jinak je zde plno příběhů domorodců, vyprávění a poučky o historii i zvířatech, to bylo zajímavé zpestření…. Kniha po rozjezdu nabrala tempo a já jsem ji shltla prakticky během neděle. Takže za mě rozhodně doporučuji. Určitě otevřu další jeho knihy a nechám se unášet spletitými uličkami autorovy fantasie …. 




neděle 17. listopadu 2013

Nástroje smrti

Město z kostí, Město z popela, Město ze skla



Město z kostí - Když se patnáctiletá Clary Frayová vydá do newyorského klubu Pandemonium, vůbec netuší, že se stane svědkyní vraždy, kterou navíc spáchají tři teenageři se zvláštním tetováním na těle a podivnými zbraněmi v rukou. Mrtvé tělo pak jednoduše zmizí. Nejde jen tak zavolat policii, když jsou vrahové pro všechny ostatní neviditelní a na místě činu nezbyla ani kapka krve, která by napověděla, že tu zemřel člověk. A byl to vůbec člověk? Zde se Clary poprvé setká s Lovci stínů, bojovníky, kteří mají chránit svět před démony. Během čtyřiadvaceti hodin je Clary vtažena do jejich světa, její matka totiž zmizí a na samotnou Clary zaútočí démon. Proč by se ale démoni zajímali o obyčejné lidi, jako je Clary a její matka? A jak je možné, že má Clary najednou „vnitřní zrak“? To by rádi věděli i Lovci stínů…

Tak zase jeden příběh… Tuto první část jsem si zapla náhodou. Jelikož jsem kdysi uvažovala o přečtení, ke kterému nedošlo, nechala jsem si film jako pozadí při práci. Po chvíli jsem zjistila, že místo úklidu sedím a sleduju…
Dojem byl celkem zajímavý, Jace jako postava byl celkem sladký. Některé věci mi přivedli hned v počátku na myšlenku dočíst si zbytek. Filmově zpracované podání se mi celkem líbilo, ordinální efekty a napínavost. ¨Takže padlo rozhodnutí a pokračovala jsem knihou.

Město z popela - Clary Frayová si toužebně přeje, aby se její život vrátil do normálních kolejí. Ale co je vůbec normální, když jste lovec stínů, zabíjíte démony, vaše matka je v kómatu způsobeném kouzlem a vy najednou vidíte obyvatele podsvěta, jako jsou vlkodlaci, upíři a víly? Kdyby se Clary obrátila ke světu lovců stínů zády, mohla by trávit víc času se svým nejlepším kamarádem Simonem, ze kterého se postupně stává něco víc než jen kamarád. Lovci stínů ji však nehodlají nechat odejít, obzvláště její pohledný, avšak nesnesitelný znovunalezený bratr Jace. Navíc jediný způsob, jak by mohla Clary pomoci své matce, je najít Valentýna, nebezpečného a zákeřného lovce stínů, který je zároveň jejím otcem.

V druhé části se plno věcí vyjasnilo, ale i další hromada se zamotala a moji zvědavost to vše jen posílilo.  Děj byl kontinuální a hladce navazoval, to se mi líbilo.

Město ze skla - Aby Clary zachránila život své matce, musí se vydat do Skleněného Města, dávného domova všech lovců stínů, přestože vstup do města bez povolení je proti Zákonu a porušení Zákona se trestá i smrtí. A aby toho nebylo málo, dozví se, že Jace ji ve městě nechce a Simona uvrhli lovci stínů do vězení, jelikož jim upír, kterému neublíží sluneční světlo, připadá krajně podezřelý. Clary postupně odhaluje další střípky z minulosti své rodiny a nalézá přitom spojence v tajemném lovci stínů Sebastiánovi. Valentýn sbírá veškeré své síly, aby jednou provždy zničil všechny lovce stínů, a jediná šance, jak ho porazit, spočívá ve spolupráci s odvěkými nepřáteli. Dokáží však podsvěťané a lovci stínů zapomenout na vzájemnou nenávist a bojovat za společnou věc? Jace si uvědomuje, jak moc je ochoten kvůli Clary riskovat. Podaří se Clary získat vládu nad svými nově objevenými schopnostmi a zachránit Skleněné Město?

V této části jsem byla asi nejvíc nadšená, Byla hodně akční a zároveň jsem dostala odpovědi na otázky, které jsem si kladla předchozí díly. Ač jsem tušila, jak to bude, dál na kráse to neubralo. Ležela jsem v nemocnici a v některých pasážích jsem se smála jak blbec a spolu pacientky na mě koukali jak na blbce :D Ale každopádně jsem se bavila ať si myslí kdo chce co chce …

Celkové hodnocení -  Ač je to takový sci-fi slaďáček pro puberťačky, s jaksi předvídatelným dějem, neurazí. Je to jedno z oddychových čtení, u kterých se usmějete a nemusíte se ničím trápit. Je to vesměs Harlequinka , jde tu hodně o nenaplněnou zakázanou lásku a to nejen mezi hlavními dvěma aktéry. Naleznete tu upíry vlkodlaky, víly, ale o popsané démony, u kterých občas přemýšlíte, kdo je vlastně takhle vykreslil a jestli nejsou z animovaných pohádek…

Dovedu si představit, filmové zpracování příšer, avšak vlkodlaky mi evokuje přeměnu ze ságy stmívání – asi nějaká deformace ….  Jinak vím, že jsou další 3 díly, ale tak nějak se bojím do nich jít, tyto tři mi totiž připadají jako ukončený příběh s happy endem… Uvidíme, jestli otevřu a kdy.